Přijedeš na Vsetín. Předpokládám z ValMezu. Nejlépe doporučím nechat auto někde poblíž vlakového nádraží a vyrazit do bývalého okresního města vlakem. Je to po vrtulníku nejrychlejší varianta, věř mi.

Ze vsetínského nádraží je to na start jen kousek, vydej se k Bečvě, jdi podél ní až narazíš na kruháč, u nějž narazíš na barák s reklamou Cyklosportu. Tam to všechno začíná. Klidně přiber kamaráda, co ti pomůže doplnit energii za běhu. Záleží na tobě jak si celou akci naplánuješ. Jestli ale mohu doporučit – za letních horkých dní doporučuji vyrazit brzy ráno, neb stínu je na hřebeni pomálu.

Když si myslíš, že jsi připraven vyrazit, zhluboka se nadechni, zkontroluj hodinky a vyraž do kopce vstříc dvaceti jedna kilometrům, kde se střídají kořeny s hlínou, kamením a asfaltem. Červená značka vede prudce do kopce, provede tě mezi domy až za nimi necháš i celý Vsetín.

Na Dušnou se dostaneš lesními houpavými cestami, ze kterých se můžeš rozhlížet na obě strany. Relativně vlažné tempo bych držel až po rozcestí Nad Kotrly. Odtud vede již souvislý asfaltový úsek končící až pár kilometrů za sedlem Dušná. Takže buď se můžeš dál kochat, nebo rozjet otáčky svých nohou do závratných výšin. Za drůbeží farmou dorazíš na hlavní cestu, pozor tedy na dopravu a drž se vlevo. Přehoupneš se přes vršek a následně budeš sledovat modrou značku spolu s naučnou stezkou Klenov.

Cesta se houpe nahoru a dolů jen mírně a směřuje spíše z kopce – opět možnost ke zrychlení, protože kolem Klenova se tempo krapet zpomalí. Seběh je za deštivého počasí zrádný, pískovec klouže a nohy už možná tak nevládnou. Trail kolem skal a zříceniny hradu Klenova je prostě boží, a za pár minut tě vyplivne nad přehradou Bystřička. Sbíhá se skrz chatovou osadu, tak dávej pozor na značení. K přehradní hrázi se spadne poměrně rychle. Za hrází se vydej po asfaltu, z nějž odbočíš do posledního prudkého stoupání po červené značce.

Kdo i zde může běžet, je pán a zaslouží si čas pod dvě hodiny. Opět mineš několik pěkných chatiček až uhneš doprava na louku. Jsi zhruba před půlí kopce a tvé nohy směřují do lesního porostu, v němž je větší spáleniště a jeden mohutný spadlý strom. Dej se tedy před ním vyšlapanou pěšinou a nesleduj striktně značku. Je to jen pár metrů. Pomalu slyšíš pod Malou Lhotou bečet ovce. Final touch se blíží a poslední seběh bude jen třešinkou na dortu tohoto výletu.

Čeká tě mnohdy bahnitý sešup a i zde můžeš rozbalit své tempo. ValMez je nadosah. Poslední kousek asfaltky na Podhájí, louka, panelovka.

Za posledním panelem tvé snažení končí a vypínáš hodinky. Dolů do města je to ještě kousek vybízející k protáhnutí a výklusu. Město u řeky nabízí mnoho, skus tedy po dokončení etapy ještě nějakou dobu setrvat a dát šanci nějaké dobrotě od místních.

Pavel Škabraha